Dne 13.8. 2024 Rozloučení s plk. v.v. Ing. Jaroslavem Kumberou

Poslední rozloučení s plk. Ing. Jaroslavem Kumberou, který zemřel dne 31.7. 2024 po dlouhé a těžké nemoci v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. proběhlo za účasti zarmoucené rodiny, členů SVV ČR, kamarádů, bývalých kolegů a čestné jednotky a hudby Armády České republiky v úterý 13.srpna 2024 v 10:15 hod v obřadní síni krematoria v Praze – Motole.

Jaroslav Kumbera celý svůj produktivní život zasvětil službě v armádě. Vystudoval brněnskou vojenskou akademii. Stal se důstojníkem. Byl jazykově velmi dobře vybaven, mluvil anglicky a arabsky. Sloužil v Libyi, kde učil letecké techniky odbornou přípravu. V roce 1990 se podílel na výstavbě a letecké přepravě Československého samostatného protichemického praporu, který jako první jednotka v našich novodobých dějinách byl vyslán bojovat mimo území Československé republiky do Saudské Arábie a Kuvajtu. S touto jednotkou strávil 9 měsíců v Operaci Desert Schield a Desert Storm. Zastával funkci operačního důstojníka, měl vysoké vojenské I diplomatické dovednosti a dokázal udržovat vztahy s arabským velením na zásadách vzájemného respektu a účinné spolupráce. Byl vyznamenán Bojovým řádem Království Saudské Arábie a Medailí Za osvobození Kuvajtu. Po návratu do republiky byl oceněn na setkání s tehdejším prezidentem republiky Václavem Havlem.
Své jazykové znalosti a diplomatické dovednosti zúročil v době svého dalšího působení ve strukturách Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která sídlí v Rakousku, ve Vídni. Zde několik let zastupoval Armádu České republiky a za dobu jeho působení byla vyslána řada důstojníků do zahraničních misí jako vojenští pozorovatelé či příslušníci mezinárodních týmů OBSE v zemích jako Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Gruzie, Moldavsko a další.
Po odchodu z vojenské činné služby se jako zakládající člen Sdružení válečných veteránů ČR více zapojil do činnosti organizace.
Podílel se na zabezpečení setkávání vojáků Československého samostatného protichemického praporu, setkávání válečných veteránů v Komunitním centru pro válečné veterány v Praze 6 nebo setkávání v předvečer Dne válečných veteránů na náměstí Kinských v Praze 5. Jeho prostřednictvím jsme udržovali kontakt s velvyslancem Kuvajtu v Praze, který se těchto akcí osobně zúčastňoval a věřím, že hlavně proto, že ho Jaroslav o to požádal.
Jeden kamarád řekl: Jarda je při jednání velmi slušný a chová se jak rozený diplomat. To co řekne, bývá obvykle důležité, ale ještě důležitější je, co neřekne.