Jdi na obsah Jdi na menu

2013 06 24 K pořadu ČT 1 - RUB A LÍC ...

(8.7.2013) Sdružení válečných veteránů ČR Hmmm. Nevím, co tím chtěla autorka říci. Mě to připadalo, jako náborový pořad pro pubertální mládež. Zbraně a patrony létají za komentátorkou, maskáče, obrněná auta, zaškrcovadla krve. Retrospektiva do černobílé historie a kokotiny ve vojenském muzeu. 
Tento pořad se opakování asi nedožije. Bohudík. 
Sakra, jak jsem měl dopředu poznat, že to bude o ničem? Martine Jazairi, promiň mou kritiku; viděl jsem, že ses snažil, ale celkově to bylo opavdu o ničem.

 
 
(3.7.2013) Dobré dopoledne,
reaguji na pořad z minuého týdne. Pořad nebyl špatný, ale bylo to takové"klipovité": vždycky nahozené nějaké téma, ale pak se"odskočilo" k jinému bez hlubšího vysvětlení. A stále ty afghánské fráze...přece nelze srovnávat mise ze Zálivu s debaklem v Afgánistánu či dokonce rekreací na olympiádě v Athénách?
Jinak vystoupení ing.Sornase patřilo k nejvěcnějším, díky za něj.
S přáním klidného léta
pplk.v zál.I.Turek
 
Moc Te, a vas vsechny, kteri usiluji o zlepseni podminek pro veterany, pozdravuji. Oldrich Holecek
  • Vyvazene informace. Dobre jsi tam argumentoval. Ja patrim spise do te starsi kategorie novodobych veteranu. V misi jsem byl po me 50, ted je mi 68 let. M
     

Ahoj Láďo,

na základě Tvé SMS Ti zasílám pár poznámek ke včerejšímu programu ČT1 "Rub a líc ....." :- pořad se mi celkově líbil, pro veřejnost srozumitelný, dobře udělaný a poskládaný,- vyjádřené klady těchto misí (dobře připravený voják, jednotka, výcvik a plnění úkolů v nasazení) i zápory (zdravotní, hlavně psychické problémy účastníků misí a hlavně, že se dosud nepodařilo legislativně zajistit péči o válečného veterána),
-trochu mi chyběl detailnější pohled do historie - příprava jednotek v 90 letech, začátky se zaměřením na vznik a činnost protichemického praporu a následně praporu UNPROFOR, význam základny v ČK. To byly začátky, kdy se učily řešit tuto novou situaci (nasazení v zahraničí) armáda, MO, MZV, poslanecká sněmovna a kdy byl právě postaven rámec pro zasazení vojáků a jednotek AČR v misích nejdříve OSN a později v rámci NATO. A některé problémy z té doby (i když většinu se podařilo vyřešit a dnes je vše podstatně sotisfikovanější) přetrvávají - viz "co s ním (vojákem z mise), když už ho armáda nepotřebuje,- mrzí mne, že se k tomu a vůbec k legislativě nevyjádřil ani NGŠ, ani Opata - znají tu situaci a byli oba v misích již skoro od začátku, přitom NGŠ má nástroj - odbor pro válečné veterány. Já už nejsem v obraze, ale tam by měly, i ve spolupráci se SVV a legionáři, hlavně vznikat návrhy a podklady pro legislativu ohledně válečných veteránů s vyústěním v zákoně o veteránech,- to již vlasně souvisí s Tvým vystoupením a vystoupením J. Sitty, kde jste na tento problém ukázali. Nejhorší je to, že je to stále běh na dlouhou trať a bez jednání s těmi správnými představiteli v exekutivě a politice to určitě nepůjde. Tady ale opravdu musí mít zájem primárně armádní představitelé a MO, my je můžeme upozorňovat a tlačit, ale bez nich to nepůjde.

Standa Žák

  • Perfektní. Pravdivě a dobře zpracované. Díky za info. Petr Ruhsam

Dle meho nazoru byl tento porad slepenec ,ktery clovek co toto nezazil nepochopi. Chybi mi pruvodce poradem odborne zdatny. (739992349)

  • JSEM HRDEJ NA TO,ZE JSEM BYL V BOSNE A KOSOVU JAKO VOJAK Z POVOLANI DOBROVOLNE !! TENHLE DOKUMENT SE MI MOC LIBI !!

PĚKNÝ VEČER,MYSLÍM SI ,ŽE POSLEDNÍ VĚTA MODERÁTORKY  BYLA ROZHODUJÍCÍ A PŘESNÁ ,CO JSME SI DOVEZLI DOMŮ V HLAVÁCH TO NIKDO KDO TO NEZAŽIL NEPOCHOPÍ,TO ŽÁDNÝ FILM NEUKÁŽE ,MYSLÍM ŽE POKUD BUDE NĚJAKÉ DALŠÍ ,TAK VÍCE TAKOVÍCH SPOMÍNEK ,NA TU DOBU A NA SITUACE .

  • K PÉČI O VETERÁNY CO K TOMU DODAT ,TO JE SAMOSTATNÁ  KAPITOLA ,BĚHEM TÉ CHVILKY CO JSI DOSTAL K DISPOZICI  TO NEJDE NIKOMU OBJASNIT . JOSEF SLAVÍK

 Ahoj Láďo,

Díky, že jsi mě upozornil na vysílání ČT o Voj. Veteránech. Momentálně jsem na jižním Slovensku na dovolené. Na této dovolené jsem díky příspěvku pro V. veterány a děkuji za to. Jiná situace byla když jsem se vrátil z mise v bývalé Jugoslávii, kde jsem byl jako Voj pozorovatel na jednoroční misi. Samozřejmě, že vojáci se ke mě stavěli tak jak asi víš. Umožnili mi abych si v rámci armády sám hledal uplatnění. Armáda se v té době redukovala a tak míst bylo spíš přebytek. Když už mi bylo přislíbeno místo na úřadě pro odzbrojení a byl jsem poslán na dovolenou. Tak po mém návratu se cosi změnilo. To místo dostal někdo jiný a já si podal žádost do zálohy. Bylo mi padesát let. Díky tomu, že mi armáda již předtím umožnila 2-leté studium angličtiny v Brně a měl jsem rok praxe u Voj pozorovatelů, kde jsem byl i 3 měsíce team-leader a tak jsem se mohl zdokonalit v angličtině. Vzali mě na integrovanou střední školu ve Stodě jako učitele angličtiny. Tam jsem učil do svých 60 let na plný úvazek. a dalších 5 let na zkrácený úvazek v důchodu. Nyní již nepracuji, ne že bych nemohl ale užívám si stáří, dokud to jde. Jsem absolutně spokojený a na armádu jsem rozhodně nezanevřel, i když mě tak nějak po misi hodila jako nepotřebného přes palubu. Nakonec jsem rád, že jsem poznal taky trochu jiný život. Na všechno co jsem dělal vzpomínám rád. Myslím si, že udělat  30 000 mladých veteránů a pak se o ně do konce života starat není možné ani ve vyspělejších státech. Jinak pořad se mi líbil bylo tam hodně pravdy, ale co naplat nikdo není anděl ani ďábel každý je jedinec se svým osudem. Je třeba dát jasná pravidla při výjezdu, ty vždy bezezbytku splnit a hlavně nezapomínat. Postarat se o rodiny mrtvých, Vyléčit zraněné. Vytvořit kroniku V.V. a nezapomenout na nikoho.
Ahoj, Venca Meruna (mjr. ve výslužbě)
 
 
Myslím si, že pořad byl dobře zpracovaný, všichni dotazovaní měli dostatečný prostor se vyjádřit. Armáda a mise byly presentováni tak, jak to ve skutečnosti je. Problém: co s lidmi, když je armáda nepotřebuje?. Samozřejmě je nejlepší a to hlavně pro stát, když se každý o sebe postará sám.
Před šestnácti lety, když jsem opouštěl armádu, byla na trhu práce naprosto jiná situace, než v současnosti. V pořadu mě zaujalo několik věcí a postřehů. Jeden z hlavních: když obsluhuje někdo 20 let kulomet a resort ho potřebuje, je po propuštění z armády naprosto v tomto směru nevyužitelný. Ať se chlapi snažíte prosadit jakoukoli legislativu a zapojení lidí odcházejících z armády do běžného života, je to naprosto nedostatečné. Něco se podařilo. Nejsem obeznámen, jak je to v jiných zemích se zabezpečením, jestli dokonce někde existuje přímo zákon.
 Osobně nejsem nadšen nevojákem - "modrá knížka", panem Vetchým, který má představovat ve filmu Všiváci z prostředí naší voj. mise jednu z hlavních rolí. Už jenom to, když se vnutil do do mácností v předvolební kampani "svým" mailem a postojem za volbu pana knížete prezidentem. 
 V tomto státě, v tomto bordelu současné vládní garnitury nelze nic očekávat. Zeman se ve své druhé knize Vzestup a pád ...  vyjadřuje k armádě  v tom smyslu, že pokud je jen v "kasárnách", není k ničemu a šetřit a šetřit - str. 267 a podobně k BIS. BISku ale i já považuji za naprosto zbytečnou. Vždyť kontrarozvětka ztratila  během uplynulých 23 let veškerý vliv a působení nejen v Evropě.  Smrskla se jen na  republiku. Ale na druhé straně Zeman požaduje, aby se armáda presentovala v zahraničních misích. 
 Nemohu nesdělit ( s pořadem možná tolik nesouvisí, ale přece), že se mi velmi líbila podpora Zemana před volbami, pod kterou se podepsal za vojáky legionáře gen. v záloze K. Blahna ( "odbojná" Jihlava). Bohužel tam chyběly podpisy jiných funkcionářů. On je ve výboru sám?  Na podporu současného prezidenta se veřejně dokonce vyslovil gen. Vranský. A zase tam chyběla podpora  současného mladšího vedení.
 Jinak jsem samozřejmě nezapomněl na Tvojí nabídku práce před několika lety - dohled na jakési ubytovně. Toho si velmi cením. 
     
    S pozdravem                                            Šafránek Josef
 
 
Vážení,
po odvysílání daného pořadu mám dojem, že jedinou misí je Afganistán. Zbývající ( většina) VV byla asi na pionýrském táboru. Navíc se pořad zabýval pouze jednou stranou - lícem. Působilo to na mě jako předvolební kampaň politické strany. Škoda času.
Ditrich
 
 
okupanti v cizi zemi rikaji o mistnich, ze je nepritel..terorista...na to se tedy koukat nemusim...


Měli jsme i mírové mise a o nich se toho moc neřeklo.
 
 
Ahoj Láďo, zdravím tě a děkuji za SMS s info ohledně dokumentu Rub a líc vojenských misí. Nebýt upozornění, asi bych jej minul a takhle byla příležitost jej shlédnout i v repríze 28.6.
  Pokud se ptáš na názor, tak je veskrze pozitivní a je dobře, že představenstvo SVV ČR, i prostřednictvím publicistického magazínu ČT Rub a líc, opět upozornilo českou veřejnost a volené i nevolené zástupce v exekutivě na situaci novodobých válečných veteránů. Dobře jste tam s J.Sittou promluvili...
  Navíc bylo zajímavé v dokumentu sledovat výpovědi několika kamarádů, jako např. Pavla Růžičky, se kterým jsme před sametem sloužili pár let u jednoho útvaru a se kterým jsem se, po tom, co jsem v 91ním odešel k modrým baretům do Krumlova, už nepotkal.
  Co se týká mé zkušenosti ohledně projektu „Z války/armády do civilního zaměstnání“, tak po tom, co jsem se po návratu z poslední mise OSCE_BiH ze Sarajeva v 96tém (kde jsme se btw, jak si určitě vzpomínáš, spolu setkali:)) dal po několika letech zdravotně do kupy, zúčastnil jsem se v hotelu Legie jednoho z prvních běhů Podpory veteránů při návratu do práce. Do prac.procesu jsem se nakonec zapojil nezávisle na tomto projektu, a to díky svým armádním kontaktům z minulosti, ale na tuto akci rád vzpomínám.
  Prosba na závěr, neměl bys mail na Pavla Růžičku, abych se s ním mohl případně zkontaktovat?
 Tak zatím, měj se fajn,  s pozdravem,                                                  M.Duda
  
    Na vámi upozorňovaný tv pořad jsem se díval a konstatuji, že nevybočil z řady, přesně něco podobného jsem očekával.
   Dokument se snažil o pestrost a poutavost, byly tam i emoce a kus výchovného efektu k jisté příkladnosti pro diváky. Chyběl mi hlubší ponor, něco na způsob "Šmuclerovy kabinky" pro otevření tabuizovaných témat. Možná bychom pak uslyšeli upřímné zpovědi o tom, že většina vojáků jde do mise pro výdělek, další pro dobrodružství, pro rozšíření nejen zeměpisného rozhledu, pro výjimečnost a ocenění okolím, pro zábavu nebo i z jiných roztodivných důvodů. Patrně nafrak by dostal názor o vojensko - politické potřebnosti takovéto akce z hlediska bránění zájmů ČR v dalekých pouštních krajinách, kde se z jisté mezinárodní povinnosti plní sjednané závazky, ale boj proti terorismu je vyčpělá a nafouklá bublina bushovské administrativy. Vojenské řešení např. v Iráku a Afgánistánu nenaplnilo obavy ze ZHN či o tamních ukrytých fundamentalistech, kteří by měli na vrub 11.září...Takto tyto mise jsou podstatou založeny na obecně šířených nepravdách. Chybělo mi i uvedení reportáží, kdy někteří vysocí velitelé USA prohlašují něco v tom smyslu, že ve jmenovaných lokalitách "nevítězíme", takže plánované stahování jednotek vypadá jako tutlaný ústup.
   Osobně jsem měl štěstí se mise "v poušti" účastnit ještě za podmínky dobrovolnosti a přiznávám, že patřím ke skupině veteránů, kteří šli "do toho" z pohnutek v řádcích 5 až 7 mého emailu. Některé poznatky o vlastních zkušenostech a událostech mise by byly zveřejněním velmi pikantní, možná tragikomické, možná smutné a překvapující. Například jak naši jednotku na letišti ve staré Ruzyni vyprovázel (mírotvůrce) prezident Havel, jak velitel kontingentu Prokš plnil při zahájení mise takové všemožné (studijní) úkoly, že jsme ho viděli až na místě v Kuvajtu, jak šéf vojenské policie z dlouhé chvíle se projížděl písečnými dunami a při rodeu převrátil vozidlo (zameteno pod koberec), jak spousty palčivých bezpečnostních otázek ve smyslu ochrany utajovaných skutečností nebyly vůbec předem řešeny, takže kurýr jen očekával infarktové stavy, když jeho kufr plný tajných materiálů mizel z důvodu tuzemských letištních norem kdesi v podpalubí letadla, jak ministr Tvrdík v dobré víře při návštěvě mise chtěl vojákům rozdat množství plechovkového piva Radegast Birell, přičemž kuvajtské orgány byly "umlčeny" částí zásilky, protože i toto pivo obsahuje zlomek alkoholu, jak při cestě tam kdosi podaroval kontingent (patrně na kuráž) obrovským štosem erotického čtení Nei reportu, které bylo v muslimském státu téměř "třaskavinou" a pak dva vojáci asi dva pracovní dny tato periodika likvidovali na ručním trhacím stroji určeném ke skartaci citlivých dokumentů, jak docházelo mezi příslušníky kontingentu k právním disproporcím, kdy následné problémy v misi řešil mladý vojenský právník v souladu s direktivním a soukromým názorem šéfa kontingentu, jak se jezdilo služebními vozidly ze základny do Kuvait City na vycházky v civilu, protože v uniformě to bylo nemyslitelné, jak byl kontingent střídán na vrcholu vycvičenosti a stmelenosti novými "bojovníky" bez zkušeností a to těsně před válečným konfliktem v r.2003, jak se vlivem psychických a rodinných problémů zastřelil jeden příslušník již v posádkovém městě ostentativně před zraky matky jeho partnerky, jak po návratu z mise nikdo nechtěl archivovat vybrané písemnosti spřátelené armády, neboť na tak vysoký stupeň utajení nebyly vytvořeny náležité technické podmínky a svazek dokumentů se stal "horkým bramborem" atd, atd...Vzpomínám dnes s úsměvěm a jistým pochopením, vše dobře dopadlo, že... S pozdravem  (nepřeji si být nikde jmenován ani zveřejněn byť jen iniciálami). 
 
 
Dobrý den Vážený pane Sornas
 
   Reaguji na Vaši sms a hlavně na ten pořad ČT - Rub a Líc o válečných veteránech.
   Čekal jsem od tohoto pořadu o vojenských misí, trochu víc. Bylo to poněkud jednosměrné a zkoro jako nábor do armády. To ale neznamená, že mám něco proti armádě ! Naopak, sám jsem přece sloužil.
    Úplně mi tam chybělo období misí od roku 1991 do roku cca 2000 !!! O kterém se pořad téměř nezmínil. Ale ze kterého bylo nejvíc problémů ( a bohužel i nejvíc mrtvých vojáků ). Že by nikdo z armády už o tom nechtěl mluvit ??? V tomto období nebyla AČR zrovna moc připravena na vznikající válečné veterány ani tuto problematiku. Vemte v potaz i to úpně základní : ocenění vojáků za misi. Medaile za službu v zahraničí vznikla až v roce 1996, a to dokonce až v prosinci !!! Takže se začala vydávat až v roce 1997. Ti co sloužily před tímto rokem, včetně mě, nedostaly nic !!! Ono je to s tím oceněním na delš&ia cute; povídání. Ale je to jeden základní příklad o nepřipravenosti AČR.
     A přitom všechny tyto počátky misí o kterých se nehovořilo byly u zrodu získání zásluh AČR v zahraničí, které posléze vyústily i v členství v NATO. Pořad hovořil už jen o profesionálních vojácích, a tam je i logické, že se o ně armáda postarala či postará. ALE tak i jako ve válkách, počátky vybojovaly dobrovolníci na které se už opět zapomíná. A to je přesně to období o kterém hovořím a o kterém pořad téměř, respektive vůbec nic neřekl, ani o těch problémech, které byly a jsou.
Pořad mi sice po čase zvednul hrdost ze služby, ale zároveň mě i hodně zklamal, protože nebyl zas až tak objektivní a úplný. A o to víc zamrzí, když i sama paní Toušlová byla jako novinář v bývalé Jugoslávii ...                                      S pozdravem Josef Hrůza
 
 
 Dobrý den,
byl jsem vyzván SMSkou, abych vyjádřil svůj názor na výše uvedený televizní pořad a rád tak činím:
    Pořad dobře ukázal některé problémy, které účast na misích přináší veteránům a jejich rodinám. Vyjádření br. Sornase a Sity byla v pořádku. Předpokládám, že pořad byl určen mimo válečných veteránů především pro laickou veřejnost a z tohoto pohledu mi sdělení br. Sity připadalo méně srozumitelné. Problémy tedy byly naznačeny, ale způsoby/ náměty na jejich řešení už vesměs ne. Pořad tedy z mého pohledu zůstal v "půli cesty"- zřejmě ambice tvůrců z České televize dále nesahaly. V každém případě se ale jednalo o pozitivní počin, především pokud vzešel z podnětu SVV ČR. To, že se v pořadu nevyjádřil dvojjediný předseda obou veteránských organizací p. Budínský mne utvrzuje v přesvědčení, že na problematiku novodobých válečných veteránů nemá čas a nemá o ni asi ani zájem.
S díky,                                                                    Oldřich Lacina,
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

M.Marek - Na něco se zapomíná

27. 6. 2013 0:50

Také jsem sledoval. Bohužel se tady hovoří jen o jedné kategorii - to jsou "bojovníci". Národ asi neumí odlišit i druhou - a ne méně významnou - skupinu lidí, kteří působili venku v misích (oni vše ostatně začínali ještě před "revolucí 1989" v Africe - Namibie) a to jsou Vojenští pozorovatelé. Neměli zbraně, obrněná auta a působili "pod ochranou" pouze modrého baretu. Bylo jich docela dost za ty roky a od Afriky, přes bývalou Jugoslávii, Gruzii, Tádžikistán a další země pracovali pro UN, OBSE a i EU jako reprezentanti ČR v mezinárodních týmech, většinou sami v kolektivu ostatních národností. Jejich práce byla specifická, nebyla o síle zbraní ale byla o síle argumentu, přesvědčování a vyjednávání... Toto ale je pod "rozlišovací schopnosti" autorů pořadu. Nezazlívám jim tuto neznalost. Je to důsledek toho, jak se prezentuje naše účast v "bojových" misích a zapomíná se na mise "mírové". Ono někdy slovo pro nešťastné civilisty postižené konfliktem znamená více, než prezentace síly z jedoucího obrněného transportéru, který projede, prach si sedne, ale těm chudákům nepomůže. Věřím, že většina bývalých UNMO´s mi dá za pravdu. Zkušeností mají dost. Nechci aby to vyznělo jako kritika. Pořad semi líbil. Znám osobně i některé "učinkující". Je to jen o tom, že i tento "život vojenský" je pestrý a různorodý, co se týká plnění úkolů. Bohužel národ je informován je o "expedičních sborech" působících v "bojových" misích a oprávněně se ptá, jestli mají smysl a proč nás to stojí tolik peněz. (Máme ty "žoldáky" platit, proč?)Ta druhá - ne méně důležitá strana mince - se neprezentuje. Svého času měla ČR v mírových misích řádově desítky UNMO´s. Podívejte se na stránku "army.cz" do položky "mise", kolik jich tam najdeme dnes aktuálně. Je to otázka, kterou bohužel naše AČR nijak neřeší. Ostatně ani moc nemůže. K tomu je třeba i součinost s ministerstvem, jehož šéf většinou spí a většinou věci, které by bylo třeba domýšlet zaspí...
Mějte se krásně a myslete pozitivně.